|
|
Hodnocení integrovanosti členských států Evropské unie
Vitvar, Vít ; Hána, David (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením integrovanosti členských států Evropské unie prostřednictvím nového indexu, který zahrnuje ukazatele institucionální, ekonomické a občanské integrace. Hlavním cílem je zjistit, jak jsou státy integrované z těchto tří pohledů a zda existují nějaké prostorové či vývojové podobnosti. Práce je zarámována teoriemi integrace a položena do kontextu dosavadního výzkumu na poli hodnocení evropské integrace. Index je spočítán na základě pěti ukazatelů z každé dimenze, mezi výsledky těchto dimenzí ale nebyla nalezena souvislost. Určité podobnosti je možné odhalit při porovnávání výsledků nového indexu s indexy staršími a obdobně byly objeveny spojitosti u států, které přistoupily do Unie ve stejný či podobný čas, i mezi zeměmi ze stejných regionů.
|
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
Member State's positions towards Western Balkans Enlargement
Války, Oliver ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme postojem členských států Evropské Unie vůči rozšíření Evropské Unie o státy Západního Balkánu. Zkoumáme, co formuje jejich pozice, jaký vliv má čistý příjem z evropského rozpočtu, čisti plátci jsou méně pravděpodobně podpůrci dalšího rozšířeni Unie. Mira migrace a pocit, že migrace je znepokojující záležitost pro Evropskou unii, nemají žádný relevantní vliv na popularitu rozšířeni. Nenašli jsme žádnou relevantní korelaci mezi pocitem Evropského občanství a podporou členství krajin Balkánu v Unii. Můžeme ale vidět, že nové členské státy (státy co do EU vstoupili v roce 2004 a později) jsou většími podporovateli rozšiřování než staré členské státy. Vybrali jsme čtyři případy pro případové studie. Případová studie Francie ozřejmuje vliv francouzského prezidenta Macrona na proces rozšiřování a následnou reformu tohoto procesu. V případě Německa je pozice politických elit silná podpora dalšího rozšiřování, i když veřejnost není tak entusiastická a má prostřednictvím silného parlamentu značný vliv na tohle rozhodnutí, protože Bundestag musí schválit jakékoliv nové přístupové rozhovory. V případě Řecka můžeme sledovat, jak bylo Řecko schopné využít svoji pozici uvnitř EU a ovlivnit tak svůj spor o oficiální název s Makedonii. V poslední případové studii zkoumáme, jak...
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Rozvojová politika EU: jak členské státy přijímají závazky týkající se efektivnosti pomoci a jejího objemu
Šutová, Martina ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Rozvojová spolupráce se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s její efektivností. Evropská Unie i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přijaly v posledních letech několik dokumentů týkajících se právě efektivnosti pomoci a možností jejího zlepšení. Cílem této práce je na vybraných členských státech (Francie, Švédsko a Česká republika) zjistit, zda přijímají závazky vyplývající z těchto dokumentů do svých národních rozvojových politik a zda v souladu s nimi realizují svoji rozvojovou spolupráci. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti závazky obou organizací prolínají a obě organizace se snaží přimět členské státy k tomu, aby své závazky plnily, zaměří se tato práce také na to, která z uvedených organizací má na vybrané členské státy větší vliv. Klíčová slova Rozvojová politika EU, závěry Rady, členské státy, OECD, efektivnost pomoci, finanční závazky
|
|
|
Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ
Dobiašová, Terézia ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
diplomové práce: Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ Diplomová práce Sankce Evropské unie proti Rakousku v roce 2000 v kontextu postavení Rakouska v Evropské unii. Aplikace konstruktivistické teorie na daný případ analyzovala případ Rakousko z konstruktivistické perspektivy. Práce potvrdila hypotézu, že členské státy Evropské unie chybně vyhodnotily vliv Haiderovy FPÖ na demokratický vývoj Rakouska a samotné Evropské unie, když tvrdily, že účastí FPÖ v rakouské spolkové vládě jsou ohroženy unijní demokratické hodnoty. Ve skutečnosti však pro toto tvrzení neměly žádný důkaz, i když povaha FPÖ byla v některých aspektech nahlížena jako extrémně pravicová (například vzhledem ke své xenofobii). Práce prokázala, že účast FPÖ v rakouské vládě (spíše než její izolace, která by mohla vést k její ještě větší podpoře) byla jistým druhem garance pro zachování demokracie a společných hodnot Evropské unie. Dále se práce pokusila najít odpověď na otázku, zda bylo zahrnutí FPÖ do rakouské vládní koalice skutečně reálným nebezpečím pro společné hodnoty Evropské unie a její další demokratický vývoj, nebo ochrana těchto hodnot byla pouze záminkou k uvalení sankcí, které mělo ve skutečnosti sloužit k prosazení...
|
|
|
European arrest warrant
Marunová, Eva ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Záver Rozvoj v ktorejkoľvek oblasti, ktorý so sebou prináša inovačné metódy, nástroje a formy je nezastaviteľný a tvorí neodmysliteľnú súčasť vývoja spoločnosti už dlhé tisícročia. Taktiež oblasť medzinárodnej justičnej spolupráce v trestných veciach bola prinútená s postupne gradujúcim tlakom na integračné procesy v rámci Európskej únie, rozvíjajúcimi sa medzinárodnými vzťahmi medzi členskými krajinami a zvyšujúcou sa mierou trestnej činnosti prekračujúcej hranice jednotlivých členských štátov v rámci zavedenia možnosti voľného pohybu osôb na území EÚ bez prekážok či obmedzení, reflektovať zavedenie nových únijných mechanizmov či nástrojov, ktoré nemajú mať len interminálny charakter a ich hlavná úloha má spočívať hlavne v potláčaní závažnej a organizovanej cezhraničnej trestnej činnosti, ale i ochrane, rešpektovaní a zabezpečení základných práv osôb, ktoré sú podozrivé práve z jednania naplňujúceho znaky skutkovej podstaty trestné činu. Medzi tieto nástroje nepochybne patrí aj európsky zatýkací rozkaz, pomerne nový inštitút, ktorému bola venovaná moja diplomová práca. Tento nástroj trestného práva, založený na princípe vzájomného uznávania rozhodnutí v trestných veciach, by mal predstavovať pre členské štáty únie nielen symbol vzájomnej dôvery, premietajúci sa v ich systémoch trestného súdnictva, ale aj...
|
|
| |
host ::
RSS.